/ paintings / calligraphy / realizations in architecture / graphic design and illustration / exhibitions / art therapy /
Art therapy
Od roku 2002 vedu pravidelná arteterapeutická setkání s klienty Centra Paprsek v Hloubětíně na Praze 9 (www.dcpaprsek.org). V roce 2007 jsem si rozšířila své praktické i teoretické znalosti v oblasti arteterapie a absolvovala Dvouletý akreditovaný arteterapeutický kurz se závěrečnou prací Výtvarné materiály a jejich využití v arteterapii s dětmi se speciálními potřebami, která byla následně publikována v časopise Arteterapie.
Od roku 2012 realizuji semináře akreditované MŠMT na téma "Výtvarné techniky a materiály určené pro práci s dětmi" (www.dyscentrum.org)
Arteterapie je pojem, který v širším smyslu označuje léčebnou metodu uměním, včetně hudby, divadla a tance na pomezí psychologie a pedagogiky. „Art – arte“ je základ slova pro „umění“ a terapie označuje jeho konkrétní léčebnou aplikaci. V užším slova smyslu označuje terapii výtvarným uměním. Právě tuto formu arteterapie realizuji v Dětském centru Paprsek pravidelně, jednou týdně.
Klientům je umožněn přímý kontakt s nejrozmanitějším výtvarným materiálem včetně keramické hlíny na základě jejich individuálních psycho-motorických schopností a možností.
Arteterapeuticko-výtvarná setkání jsou zaměřená zejména na kreativní proces na základě kontaktu s výtvarným materiálem. Usiluji se klientům prostřednictvím společného „tvoření“ zprostředkovat především pozitivní zážitky, zaujmout je, pokusit se o soustředěné zaměření jejich pozornosti, rozvíjet motorické jejich schopnosti, výtvarné dovednosti, navodit radost, napomoci relaxaci a regeneraci.
Výtvarný materiál je pro arteterapii v Paprsku základním atributem - zážitkovým momentem. Již samotné představování, příprava a nabízení výtvarného materiálu, je tady rituální záležitostí. Klienti se učí barvy otevírat, míchat, přivonět k nim, „naslouchat“ jim. Papíry nebo jiné podklady, se kterými pracujeme, také nejdřív prohmatáváme v rukách, podáváme si je, překládáme, často i mačkáme, „muchláme“, trháme a zpátky zase rovnáme a hladíme. Štětce jsou tady nejenom k malování, ale my se jimi můžeme i hladit, lechtat, můžeme s nimi míchat barvu, urovnávat jim vlas a druhým koncem taky dělat vrypy, nebo strukturované stopy a škrábance do mokré barevné plochy.
Výtvarné pomůcky a materiál musí být bezpečný, netoxický a pokud možno i dobře omyvatelný.
Nejčastěji pracujeme s prstovými barvami, temperovými a akvarelovými barvami. Ty jsou vhodné pro většinu klientů a dají se na nich předvádět základní „kouzla“ míchání barev, vrstvení, přechodů, otisků apod. Přímý kontakt s barevnou hmotou je přijímán zpravidla pozitivně a radostně.
Z nástrojů na roztírání barev se nám osvědčily nejenom klasické štětce různých velikostí, ale i speciální štětce – houbičky v dřevěné násadě různých tvarů a velikostí, špachtle apod. Často využíváme i voskové pastely - samotné nebo v kombinaci s vodovými barvami.
Mnohé artefakty vytváříme ve skupinkách a pracuje na nich více klientů najednou.
Využíváme velké formáty různých papírů a kombinujeme různé postupy. Klienti se učí natírat plochu, kašírovat, vytrhávat a lepit.
Pracujeme s různými strukturami. Z takto připravených podkladů vznikají např.různé závěsné kinetické mobily, které se pak využívají v prostorách zařízení.
Mezi oblíbený výtvarný materiál tady patří keramická hlína. Přímý kontakt s klasickým výtvarným materiálem v sobě nese obrovský terapeutický potenciál. Veškeré její plácání, hnětení, válení, rýpání, trhání, vykrajování, řezání a posléze i cílené modelování otvírá brány do jiných světů. Stačí malý impuls a klienti ho dovedou rozvíjet dál, jen s nepatrnou asistencí.
Radost z hotových výrobků je už pak jenom vedlejší produkt kreativního procesu.
Podstatný je proces, činnost samotná, která je v arteterapii s klienty se speciálními potřebami nadřazena výsledku.
